Zpátky do hor

Beskydy a speciálně hřeben Gruň-Bílý Kříž jsou podmanivé a koho jednou chytí za srdce, toho snadno nepustí. Před několika lety jsme se přestěhovali na Staré Hamry, zpátky do hor, a dali sbohem smogu, hluku a světelnému znečištění. Vrátili jsme se do krajiny, kde žili naši předkové po několik generací (než byli přinuceni se vystěhovat v důsledku výstavby vodního díla Šance). Tento článek je o tom, co nás k tomu vedlo a jaké jsou výhody a nevýhody takového způsobu života.

Nic neobvyklého

Procestovali jsme snad půlku světa, toulali se po horách, a snad i proto nám život v 800 m.n.m. nikdy nepřišel ničím neobvyklým. Byli jsme v Rusku, Číně, Mongolsku, Pákistánu, Indii, Mexiku, Norsku… Všude tam jsme viděli lidi, jak žijí v nesrovnatelně obtížnějších podmínkách. Až zpětně jsme si díky přátelům a okolí začali uvědomovat, že je v ČR dost neobvyklé, aby se mladí lidé rozhodli žít, pracovat a založit rodinu na horské samotě.

Výhody a nevýhody

Plusy jsou jednoznačné:

hory
příroda
ticho
čistý vzduch
žádný světelný smog a jasné hvězdy nad hlavou
skvělé místo pro výchovu dětí

Kdo žije nebo někdy žil ve městě, dokáže tyto hodnoty opravdu ocenit.

Nevýhody určitě také nějaké jsou, ale ty jsou spíše subjektivní a záleží na každém člověku, jak se k tomu postaví: zima může trvat celých 6 měsíců; když napadne přes 2 metry sněhu, nedostane se k nám ani traktor se sněžnou frézou, takže je potřeba přejít na režim sněžnice a skialpinistické lyže. Nevýhodou může být také vzdálenost do města, do práce, do školy, na poštu, k lékaři, za přáteli.

Abychom nezvlčeli

Časem jsme si vyvinuli několik preventivních opatření, které se snažíme dodržovat, abychom úplně nezvlčili: například alespoň jednou týdně se snažíme jezdit za kulturou do města nebo do společnosti, starší syn přichází do věku, kdy je pro něj důležité rozvíjet i sociální vazby s ostatními dětmi, takže s ním jezdíme do údolí ještě častěji.

Odnepaměti

Hřeben Gruň-Bílý Kříž byl ještě před 2 generacemi zcela obydlený, na každé samotě žila rodina, měli jsme tu školu, obchod, kostel. Hřeben se začal vylidňovat s tím, jak se lidé začali stěhovat za prací, a jejich potomci se sem už nevrátili. Pokud chalupy a osady nezanikly, tak slouží spíše jen k individuální rekreaci. Je jen velmi málo starousedlíků, kteří v těchto osadách ve vyšších polohách ještě žijí. A ti dobře vědí proč — milují les, hory, přírodu a nikdy by neměnili.

Žijeme v moderní době a neseme se na křídlech výdobytků moderní civilizace, máme internet, mobily, okamžité informace, auta 4×4, sněžné skůtry. Život na horách nikdy nebyl snažší než dnes, ale přesto se lidé na samoty příliš nevracejí, tedy alespoň v našem okolí. Spíše jsou to jen výjimky. Jaká je příčina?

Pohodlí

Asi to bude pohodlí, které vždy převáží pomyslnou misku vah krásy nespoutané přírody na stranu rušného města či vesnice. Vyrozuměli jsme to tak z nesčetných rozhovorů s lidmi z blízkého i vzdáleného okolí. Zvláštní pohodlí, které je založeno na představě, že na horách se musí kmitat více. A asi se i opravdu musí, ale není to zas tak náročné a stojí za to to alespoň zkusit.